Historie Havlovic

Havlovickou historii mapuje přehledná tabulka

Dějiny podkrkonošské obce Havlovice přehledně mapuje chronologická tabulka. Obsahuje důležité událostí vztahující se k dějinám obce Havlovice od založení hradu Vízmburk v druhé polovině třináctého století až po současnost. V tabulce najdeme například havlovické občany, kteří byli vůdci selských rebelií v roce 1775. Je zde také zmínka o ničivé povodni v roce 1897, kdy na budově školy dosáhla výška vody z řeky Úpy do výše 127 cm. Zmíněny v ní jsou pochopitelně rovněž velké úspěchy Havlovic v prestižní soutěži Vesnice roku. Nabízíme rovněž přehled havlovických rychtářů, starostů a předsedů někdejšího MNV.

První zmínky o Havlovicích

Havlovice se prvně připomínají při prodeji vízmburského panství v letech 1516 – 1518, kdy Petr z Adršpachu a Dubé prodává Janu Špetlovi z Janovic a Náchoda Vízmburk s pustým hradem a poplužním dvorem, městečko Úpici, vsi Radeč, Brusnici, Kyje, Slatinu, Havlovice, Rtyni, Bohuslavice, Bohdašín, Batňovice, Libňatov, Maršov, Svatoňovice, Suchovršice, Rubínovec, Studenec, městečka Kostelec, vsi Lhotu a Přibyslav, pusté vsi Sedloňovice, Petrovičky. Havlovice až do roku 1849 byly součástí náchodského panství. Po revolučních změnách do roku 1848 došlo ke zrušení panství a Havlovice byly začleněny do nového okresního hejtmanství Nové Město nad Metují. V letech 1855-1868 k okresu Náchod, v letech 1868-1876 znovu k okresu Nové Město nad Metují a do roku 1876 jsou součástí okresu Trutnov s výjimkou let 1938-1945, kdy patřily do okresu Náchod. Název obce Havlovice je odvozen pravděpodobně od jména jejího lokátora Havla a v průběhu staletí se příliš neměnil. Roku 1545 se připomínají “Havlovice (Hawlowicze)“ stejně jako roku 1654. V roce 1713 se uvádí název v poněmčelém tvaru - "Hawlowitz".

Dějiny obce 1850 – 1918

Podle prozatímního obecního zřízení z roku 1849 se Havlovice staly místní obcí se všemi jejími orgány. Obec v letech 1850 – 1855 spadala pod politický okres Nové Město nad Metují, poté do roku 1868 pod Náchod. Ještě v tomto roce se vrátila pod Nové Město nad Metují, od 1876 pak pod Trutnov. Soudně patřila do roku 1876 pod Náchod a poté pod Úpici. Po zrušení vrchnostenských úřadů roku 1850 zpracovali dva orgány, širší obecní výbor (od roku 1919 obecní zastupitelstvo), který ze svého středu volil obecní představenstvo (od roku 1919 obecní radu), které se skládalo ze starosty a alespoň dvou radních. První volby (představenstva) se konaly roku 1850. V Havlovicích několikrát “řádila“ epidemie cholery a úplavice. Nejvíce obětí si epidemie vybraly roku 1866. Tehdy se obci nevyhnula ani prusko-rakouská válka. Další pohromu pro Havlovice byla povodeň v noci většího rozsahu z 30. na 31. července 1897. Nikdo nepřišel o život, ale byly zde značné materialové škody. Voda odnesla lávku, most nad hasičskou zbrojnicí, zásoby dřeva...atd. Výška vody ve škole byla 1 metr a 27 centimetrů od prahu hlavních dveří staré části budovy. Nejvíce byl však postižen hostinec Františka Nývlta čp.60, jehož boční stěnu voda podemlela a připlavené klády ji pak pobořily. 19.6.1849 – Velká povodeň lijavec a krupobití. Poničen splav a podemleta dřevěná lávka u mandlu čp.35 Od roku 1910 musela obec čelit snaze města Úpice, které chtělo část havlovického katastru na Sychrově. Spor se dostal až k zemské správní komisi, která roku 1914 rozhodla ve prospěch Havlovic. K žádné změně hranic nedošlo. Od roku 1914 se Havlovičtí museli vypořádat s válečným režimem, který nastal po vypuknutí první světové války. Roku 1915 bylo odvedeno 182 mužů (18% všech obyvatel Havlovic). Ladislav Dobeš v prvním roce války hned padl ( 1.11.1914) Ti, co nenarukovali, museli čelit drahotě a ještě se postarat o několik uprchlíků z Haliče.

Chronologický přehled důležitých událostí

Období Událost
2.pol. 13. století založení hradu Vízmburku, počátky kolonizace oblasti kolem řeky Úpy
1447 poboření a zánik hradu Vízmburk
1497 Havlovice součástí náchodského panství (do roku 1849)
1545 první písemně doložená zmínka o obci
1775 selské povstání (vůdci byli i Adam Kolisko, Jan Král a Jan Baudyš z Havlovic)
1848 zrušení poddanství, obci udělena vlastní správa
1850 první volba obecního představenstva
1884 vznik Divadelního ochotnického spolku J.K.Tyl
1885 založen Sbor dobrovolných hasičů
1897 ničivá povodeň (na budově školy dosáhla výška vody do 127 cm)
1906 - 1909 vybudování okresní silnice přes obec
1914 - 1918 první světová válka (34 padlých a zemřelých občanů Havlovic)
1918 obecní slavnost na Králově Kopci k vyhlášení samostatnosti Československa
1921 otevřena Obecní veřejná knihovna
1922 vybudován naproti škole obecní chudobinec
1923 obecními spolky zakoupen první promítací stroj na plynový pohon
1924 zahájena elektrifikace obce a regulace břehů řeky Úpy
1928 v obci zprovozněn první radiopřijímač u Králů Na Kopečku čp. 58
1929 první motocykl si v obci pořídil mandlířský mistr J. Křech čp. 35
1935 otevřena veřejná plovárna na řece Úpě na Mlejništi
1939 - 1945 druhá světová válka ( 3 oběti z řad havlovických občanů)
1942 do obce zaveden telefon
1946 zahájena pravidelná autobusová doprava
1950 první veřejné osvětlení s 27 světly
1956 vznik Jednotného zemědělského družstva
1957 otevření urnového háje
1959 dokončena elektrifikace celé obce
1960 zprovozněn místní rozhlas
1959 - 1962 výstavba místního vodovodu
1974 otevření pošty
1981 zkolaudován kulturní dům
1990 znovuodhalení busty T.G. Masaryka v obecním parku
1993 zahájení vysílání místní kabelové televize
1997 stoletá povodeň na řece Úpě
2001 vydání reprezentativní knihy "Havlovice a čas" o historii a současnosti obce
2004 premiéra filmu kameramana J. Středy "Havlovice na přelomu tisíciletí"
2006 druhé místo v soutěži Vesnice roku Královéhradeckého kraje
2007 titul Vesnice roku Královéhradeckého kraje
2007 titul Vesnice roku České republiky


Odkazy

Historie školství v Havlovicích
Historie spolkového života